Energetická společnost ČEZ v současné době počítá s provozem uhelných elektráren do roku 2030. Produkce elektřiny z nich ale bude postupně klesat. Podnik zároveň pracuje na nastavení elektráren i lomů, aby fungovaly zejména v zimních měsících, kdy jsou zapotřebí. Naopak v létě budou odstaveny. Novinářům to dnes řekl místopředseda představenstva Pavel Cyrani. Upozornil, že situace kolem výroby z uhlí se může kdykoliv změnit.
Články publikované v “Moderní energetika”
nové číslo eZpravodaje SEČR, které přináší výběr aktuálních informací z oblasti energetiky v České republice i zahraničí, odborného školství a dalších souvisejících oborů
pro vaši informaci předáváme informace k nadcházejícímu kurzu Trh s elektřinou, který se uskuteční v říjnu 2026. Veškeré instrukce k přihlášení naleznete v původní zprávě níže a v přiložených materiálech..
Dva bloky uhelné elektrárny Chvaletice zatím musí zůstat v provozu. Důvodem přitom není, že by se Česko neobešlo bez elektřiny z nich. Mnohem důležitější je schopnost Chvaletic regulovat napětí a jalový výkon. A to bude s největší pravděpodobností zapotřebí zejména v letních měsících.
Novinky z oblasti akumulace, OZE, vodíku a elektromobility
z České republiky i zahraničí
Čtyři němečtí provozovatelé přenosové soustavy změní pravidla, podle kterých budou umožňovat připojení nových velkých odběratelů elektrické energie. Připojení bude nově umožněno projektům s vyšší pravděpodobností realizace či větším přínosem pro soustavu. Informoval o tom zahraniční server Clean Energy Wire.
Novinky z oblasti akumulace, OZE, vodíku a elektromobility
z České republiky i zahraničí
Česká republika bude mít podle analýzy iniciativy Fakta o klimatu i přes uzavření uhelných elektráren Chvaletice a Počerady dostatek elektřiny. Dopad na její cenu by měl být jen velmi mírný. Dotování dalšího provozu elektráren by přitom vyšlo na miliardy korun ročně, což by se státu nevyplatilo. Pro další osud elektráren bude klíčová analýza provozovatele přenosové soustavy ČEPS, měla by být hotová do 27. ledna.
Pod záštitou Univerzity Karlovy vznikla studie modelující scénáře vývoje české energetiky a jejich ekonomické dopady. Podkladový materiál pro strategické vládní dokumenty nabídl zjištění týkající se dopadů na českou ekonomiku, domácnosti a dosahování klimatických cílů. Oponentní analýza z Českého vysokého učení technického zpochybnila použité výchozí parametry i učiněné závěry.
Ani loňský rok nepřinesl žádnou zásadní změnu v trendu rostoucího výskytu záporných či nulových cen elektřiny na krátkodobých trzích. Podobně jako v předchozích dvou letech výskyt záporných cen rostl, v závislosti na jednotlivých regionech Evropy rychleji či pomaleji. V případě českého denního trhu s elektřinou nebyl loni nárůst tak silný jako v předchozím roce, nicméně v sousedním Německu i jiných zemích počet takových hodin rostl podobným tempem.